Anthroposofie pojímá člověka jako trojčlennou bytost, pozůstávající z těla, duše a ducha. Rudolf Steiner říká: „Tak je člověk občanem tří světů. Svým tělem patří k světu, který také svým tělem vnímá. Svou duší si staví svůj vlastní svět. Jeho duchem se mu zjevuje svět, který je nad oba ostatní povznesen“.
Steiner tím přijímá obraz člověka, který platil v řecké a křesťanské antice, který ale po osmém ekumenickém koncilu v Konstantinopoli byl nahrazen naukou o dvojčlennosti, která hlásá, že člověk má ve svém těle jednu duši, které také přísluší myslící a duchovní vlastnosti. To mělo osudné důsledky pro následující dobu.
Opětovným vydobytím poznatku, že člověk má podíl na duchovním principu, dostává anthroposofická cesta poznání svůj význam jako obrat v evropských duchovních dějinách. Tato metoda na základě vědecky zajištěného světového názoru umožňuje člověku školit se meditativními cvičeními tak, že se jeho duch může spojit s božským duchem nadsmyslových světů. (Toto nesprávně chápe tradiční křesťanství jako samospasení a odsuzuje to.)
Anthroposofická duchovní věda nezůstává stát u této trojčlennosti člověka. Dospívá dalším pozorováním ke zjištění, že trichotomie pokračuje i v těle, v duši a v duchu, takže je možné při přesnějším pozorování rozeznávat celkem devět článků lidské bytosti (tři tělesné, tři duševní a tři duchovní), které se sloučením některých z nich dají redukovat na článků sedm.
Jiné hledisko, které přihlíží k zrcadlení duševních sil myšlení, cítění a chtění v částech a funkcích těla, vede k rozlišování systému hlavy, systému hrudi a systému výměny látek a končetin v tělesném organismu (trojčlennost tělesné struktury lidského organismu).
Výklady jednotlivých pojmů z oblasti duchovní vědy jsou použity z knihy Adolfa Baumanna ABECEDA ANTHROPOSOFIE, kterou vydalo nakladatelství IOANES v roce 1999. Kniha byla přeložena Ing.Stanislavem Kubátem, marií Stránskou a Dr.Petrem Stránským. Verše přeložil Jan Dostal. Německý originál „ABC der Anthroposophie ein Wortebuch für jedermann“, Hallwag Verlag Bern, 1986.
Autor: Ratmír Zoubek.
Nejnovější komentáře